k.remil : (Ne)oprávněné zadržení mzdy a diet zaměstnavatelem

[k.remil]

Dobrý den, rád bych se zeptal.
Zjednodušeně-můj známý udělal kiks v podobě toho, že si na nakládce nezkontroloval náklad(počet palet), na vykládce samozřejmě zjistili nesrovnalost mezi počtem uvedeným v DL a skutečným počtem, do CMR si to nechal zaznamenat a tento záznam podepsal. Škoda (šlo zhruba o 300000kč) byla následně logicky NÁROKOVÁNA PO DOPRAVCI.

Dopravce se ovšem zachoval následujícím způsobem:
- dodnes mému známému nepředal žádné podklady k tomu, že na něm uplatňuje nějakou náhradu za způsobenou škodu
- již druhý měsíc za sebou mu zadržel podstatnou část mzdy a především diet. Pokaždé měl nárok ca.na 9tis čisté mzdy + 18tis diet, tj.ca.27.000kč. Již dvakrát od zaměstnavatele obdržel celkovou měsíční částku, která činila něco kolem 10.000kč.

I kdyby zaměstnavatel zkrátil mzdu, měl by tak učinit pouze na základě nějakého papíru, že něco nárokuje.
Mohl by jistě krátit pouze do výše nějakého minima, které musí zaměstnanci vždy nechat.
Smí tímto způsobem zaměstnanci sáhnout i na diety? Toto bych si mohl dopočítat tak, že dostal základní mzdu, a diety nedostal vůbec.

Moje dotazy:
1. Může zaměstnavatel něco po zaměstnanci nárokovat, pokud mu to nedal "černé na bílém"?
2. Do jaké výše smí zadržet mzdu?
3. Smí tímto způsobem sáhnout i na diety?
4. Je možné tuto škodu (pokud bude zaměstnavatelem písemně nárokována) uplatňovat z tzv.Pojistky na blbost?

Vzhledem k číslům uvedeným výše, tj.celkové částce 27.000kč by se zaměstavatel žádnými zákonnými srážkami ze mzdy a případně krácením diet nikdy nemohl dostat na celkovou vyplacenou částku pouze 10.000kč.

Dále prosím o konkrétní paragrafy, na které je možno se při případném sporu odvolávat, a co vše je možné nárokovat.

A ještě jedna otázka. Známému se tento postup ze strany zaměstnavatele samozřejmě nelíbí a rád by okamžitě ukončil pracovní poměr. Má strach, že odejde s paragrafem, jinde ho kvůli tomu nezaměstnají a že mu též kvůli tomu nebude přiznána žádná podpora v nezaměstnanosti. Je možné výše uvedenou záležitost brát jako Porušení povinností ze strany zaměstnavatele, kdy může zaměstnanec ukončit pracovní poměr okamžitě, a možná má i nárok na nějaké odstupné?

Předem děkuji za odpověď.

[Dopravní Právo]

Dobrý den,
ve velké míře bude Vaše situace závislá na tom, zda máte podepsanou se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování . Za takovéto věci se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu , po kterou mu jsou svěřeny. V tom případě odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. ( § 252 zákoníku práce). V tomto případě rovněž nemusí zaměstnavatel prokazovat zavinění zaměstnance . Zaměstnanec v takovém případě odpovídá za schodek na svěřených hodnotách nebo za ztrátu svěřených věcí, je povinen nahradit schodek na svěřených hodnotách nebo ztrátu svěřených věcí v plné výši.

Jestliže hmotnou odpovědnost podepsanou nemáte. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance. Rovněž v takových případech zaměstnanec odpovídá za škodu pouze do částky odpovídající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

Dle §263 zákoníku práce je výši požadované náhrady škody zaměstnavatel projednat se zaměstnancem a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno , že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Tyto oznámení však mají jen pořádkovou povahu a nejsou podmínkou pro další uplatňování nároku na náhradu škody. Zákon předpokládá, že zaměstnavatel v souvislosti s uplatňováním svého nároku na náhradu škody zaměstnanci písemně oznámí výši požadované náhrady škody; z povahy věci i bez výslovné zmínky vyplývá, že zaměstnavatel rovněž uvede, z jakého důvodu škodu požaduje, neboť jen tak je zajištěno, že nebude docházet k nejasnostem. Toto oznámení však není právním úkonem, neboť na jeho základě nevzniká žádný právní vztah, a z tohoto hlediska nemá samo o sobě právní význam.

Zaměstnavateli zde vznikl nárok na náhradu škody. Srážkami ze mzdy by se však mohl uspokojit pouze v případech dle §146 zákoníku práce.

Pokud by zaměstnavatel provedl srážku ze mzdy z jiného, zákonem neupraveného důvodu, neuspokojil by řádně právo zaměstnance na mzdu, plat nebo odměnu z dohody, se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Zaměstnanec v pracovním poměru by např. mohl za podmínek stanovených v § 56 písm. b) využít práva okamžitě zrušit pracovní poměr nebo požadovat kromě dlužné částky také úroky z prodlení.

Individuální dohodu zaměstnavatele se zaměstnancem vyžaduje zákoník práce při srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance vůči zaměstnavateli (§ 327) nebo vůči jiným osobám. Dohoda k uspokojení závazků zaměstnance vůči zaměstnavateli musí být uzavřena písemně.

Pořadí srážek ze mzdy je pak upraveno v §147 zákoníku práce.

Ohledně pojištění se domnívám, že jsou určena právě pro takovéto případy.


Mgr. Adéla Johanidesová
advokátní koncipientka

[k.remil]

Děkuji za odpověď, akorát tedy stále nevím, zda může zaměstnavatel tímto způsobem sáhnout i na výše zmíněné diety.

[Dopravní Právo]

Dobrý den,

Nevím, co přesně myslíte pojmem „ diety“ , jelikož tento pojem zákoník práce nezná. Obecně jsou tak ale označeny náhrady poskytované zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce. Jednalo by se tedy o jízdní výdaje, výdaje za ubytování , zvýšené stravovací výdaje, nutné vedlejší výdaje. Obecně pokud Vám vznikne nárok na náhradu těchto výdajů, neměl by Vám zaměstnavatel nic krátit. Jak jsem již psala minule, srážky ze mzdy jdou dle zákoníku práce provádět jen v zákonech stanovených případech. V tomto případě byste musel s zaměstnavatelem uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, aby Vám mohl zadržovat mzdu či krátit mzdu. Nevím, jak máte ujednáno se zaměstnavatelem náhradu výdajů( tzv. „Diety“) , či jsou Vám hrazeny paušálně. Paušalizace cestovních náhrad je upravena v § 182 zákoníku práce. Dle § 183 odst. 1 zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha mu poskytnuta nebude.

Právo zaměstnavatele k provedení srážek ze mzdy nebo platu

Jestliže zaměstnanec nesplní svou povinnost do 10 pracovních dnů nebo v jinak dohodnuté době po dni ukončení pracovní cesty nebo jiné skutečnosti zakládající právo na cestovní náhradu předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu, má zaměstnavatel právo podle § 147 odst. 1 písm. d) srazit zaměstnanci nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě i další nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů. K této srážce není nutný souhlas zaměstnance. Jedná se o oprávnění zaměstnavatele, nikoliv o jeho povinnost, a záleží na jeho posouzení, zda bude od zaměstnance vyžadovat splnění povinnosti podle § 183 odst. 3 předložit doklady potřebné k vyúčtování anebo zda nevyúčtovanou zálohu zaměstnanci srazí ze mzdy nebo platu. Zaměstnavatel je oprávněn srazit nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady ze mzdy nebo platu zúčtované v tom kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec svou povinnost nesplnil. To je v tom měsíci, kdy marně uplyne doba 10 pracovních dnů k předložení písemných dokladů anebo kdy uplyne jinak dohodnutá doba.

S pozdravem
Mgr. Adéla Johanidesová
advokátní koncipientka