Polovinu platu tvoří diety

[bohousek1]

Půlku platu řidičů dálkové dopravy tvoří diety
Zdroj : Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever
Autor: MARIE PODZIMKOVÁ

Kamion je jejich druhým domovem, šoféři jsou jedna velká rodina, která drží při sobě

Tachovsko - Dobrodružný život, mnoho zážitků z návštěvy cizích zemí, náhodné známosti, velké peníze - taková je možná představa o životě řidiče kamionu. Jaká je skutečnost, sdělili Deníku dva řidiči kamionů z Tachovska. Rozhovor to byl otevřený, proto, i když jsou Deníku jejich jména známa, nechme jim právo na anonymitu. Říkejme jim Adam a Bedřich.
„Něco velkého jsem chtěl řídit od malička, byl to takový můj klukovský sen. Tenkrát jsem si představoval spíš autobus. Ale kamion je taky dobrý,“ svěřil se Adam. „Tahle práce pro vás musí být koníčkem, musíte k ní mít vztah, jinak byste ji nemohl dělat,“ doplnil Bedřich.

Bývalo to lepší

Oba řidiči středních let se ale shodují v jednom - bývalo to lepší. „Byly doby, kdy jsme vydělávali slušné peníze, kdy třeba manželky mohly zůstat doma s dětmi. To je minulostí, i když ve fabrice bychom měli rozhodně podstatně míň,“ řekl Adam. Základní plat je nízký, shodují se oba řidiči. Tvoří ale jen polovinu skutečného příjmu. Tou druhou jsou diety. Když se dají obě části dohromady, tvoří slušný příjem. Nesmí je ovšem utratit za to, nač jsou určeny. Jídlo si proto vozí z domova. Taky nesmí kamionář onemocnět, protože v tu ránu je po dietách. „Chřipky, angíny, méně závažné nemoci běžně přecházíme a léčíme si je za volantem, jinak bychom rodiny neuživili,“ posteskl si Adam. Dokonce si prý ani nechtějí vybírat dovolené .
„Proplácení diet je pro naše zaměstnavatele výhodnější. Při cestě po západní Evropě máme brát myslím 45 euro na den. Ve skutečnosti dostaneme jen část, asi 70 procent z toho, nač máme nárok,“ řekl Bedřich. Zbytek prý dává zaměstnavatel do takzvaného fondu a financuje z něj nejrůznější opravy vozidel.

Co nám naloží...

A jak je to s tvrzeními, že zaměstnavatelé nutí řidiče jezdit i přes stanovený časový limit? „Víme, že to tak někde je, ale u našeho autodopravce ne,“ řekl Adam. „Může se ale občas stát, že jedeme s přetíženým vozem, ale není to pravidlem. Co nám naloží, to vezeme a nemáme možnost zkontrolovat váhu.“ Dřív kamiony vážili celníci, od doby, kdy platí Schengenská dohoda a hranice mezi státy EUjsou volně průjezdné, jezdí více přetížených kamionů.
Řidič se na cesty po světě vydává ve voze sám. „Závozníci už nejezdí dlouho, to by se autodopravcům nevyplatilo a pro život ve dvou je kamion malý,“ říkají svorně oba kamionáři. „Obvykle vyjíždím na třídenní štreku po Evropě, když se vrátím, udělám ještě něco krátkého a mívám víkendy volné. Ale někdy jedu na celý týden i na víc,“ popsal Adam. „Denně najedu šest až sedm set kilometrů, za měsíc dvanáct tisíc, ročně 120 až 130 tisíc kilometrů,“ doplnil kolega. Auto je uzpůsobeno k delšímu pobytu. „Máme tam celkem pohodlné lůžko, vozíme satelit, televizi,“ vyjmenoval Bedřich. „Snažíme se nezanedbávat hygienu, vodu na mytí si vozíme v kanystru. Ale to víte, v zimě to není žádná sláva.“ Na některých parkovištích lze využívat sprchy, za tu se však musí platit. Velkým problémem prý je najít na parkovištích místo k zaparkování a následnému přenocování. „Konkrétně v Česku je to rok od roku horší. Jsme tranzitním státem, naším územím projíždí stále víc kamionů, nová parkoviště se ale nestaví,“ vysvětlil Bedřich. Také na stavu vozovek poznáte, jakým státem právě projíždíte. V Česku a východních státech je to každýmrokem horší.
Zeptali jsme se i na choulostivou otázku. Jak je to s „lehkými“ děvčaty, která nabízejí na parkovištích své služby? „Vymizely. Zejména ve státech bývalého východního bloku to bývalo běžné. Teď už jsem se dlouho nesetkal s tím, že by některá klepala na kabinu kamionu,“ řekl Adam.
Stává se, že řidič musí zaplatit pokutu. „Když je to naší blbostí, platíme ze své kapsy,“ přidal informaci Adam.

Kdo na to má?

Řidiči se pozvolna stávají nedostatkovým zbožím. Proč se tak děje, když zajímavý život na kolech by jistě vyhovoval mnoha dobrodružným povahám? „Stát se dneska šoférem velkého kamionu je otázkou peněz. Já kdysi dělal řidičák za šest stovek. Dneska stojí papíry od třiceti tisíc výš. Následuje 180 hodin školení, a to je dalších minimálně třicet tisíc. Který mladý člověk si to v době, kdy zakládá rodinu, může dovolit?“ řekl Adam.
Adam i Bedřich už dělají řidiče kamionu pěknou řádku let. A pořád je tahle práce baví, mají ji rádi. „Vidíme kus světa a to je zážitek sám o sobě. Navíc, my kamionáři jsme jedna velká rodina. Máme mezi sebou dobré vztahy a vůbec nezáleží na tom, odkud jste. Pomáháme si, jeden druhého nenecháme ve štychu,“ vyznal se Adam.

[martin440]

já osobně k tomu mám výhrady, ale budiž....

[Hugo z hor]

I já mám spoustu výhrad k tomuto článku. Když to vezmu jen laickými počty, tak musí mít měsíčně celkem kolem 50 tisíc, což jsou velice dobré peníze. A nebo potom kolem 20, alespoň podle toho jak je to napsané. Ale pochybuju o tom, že za tyto peníze by někdo jezdil. Diety v 99% případů nemůžou dělat půlku výplaty, leda že by byl vysoký základní plat, okolo 25 tisíc čistého. A o té soudržnosti řidičů se také musím jen smát!

[mates]

mam pocit,že by bylo dobré kontaktovat vydavatele a zeptat se ho,proč krmí čtenáře těmito blafy, ketré jsou z poloviny mimo. a to čerpámej z toho co je u nás na foru.

[bohousek1]

Plzensky denik, jsme jiz oslovili - reakce zadná

[mates]

ok, chápu...

[frantaemail]

Dotazovaní řidiči byli zřejmě dost unavený z cest nebo paní redaktorka si to přikrášlila k obrazu svému. Tak jak většina medii.

[nitram]

O té soudržnosti se dalo mluvit než otevřeli hranice i když jen v uvozovkách. Např. po vysílačce po vnitru strašní kamarádi, ale jak se přijelo na Rozvadov do kolony.....Jo je to mimo téma,ale musel jsem..

[mates]

ono to právě zase tak mimo téma není i když.....

[roadtrain]

jedna rodina když jsem na sněhu v PL nemohl vyjet a musel jsem se vykopávat no hodně čechů zastavilo jestli český kolega nepotřebuje pomoci
já se takovým článkům fakt jen směji to já mám dojem že se vždycky zeptají nějakých tydýn