Ale úplný začátek je u firmy Zemánek Mikulov s.r.o.(na Dodávce a na 18t). Zemánek Mikulov s.r.o. mě zaplatily komplet C+E (při podání výpovědi jsem musel zaplatit 28 000 kč, ale domluvily jsme se na splátkách) a Autodoprava Pálava. (Josef Lupač) jen 4 měsíce. Ale u Lupače jsem si užil perfektní dobrodružství. Jezdilo se hodně Maďarsko a Lotyšsko.(takže samé šoustky a žádné dálnice kromě z Rajky do Budapešti).
Ve svých 21 letech jsem začal jezdit Lotyšsko, pro mě velká divočina a hlavně bez GPS a bez zkušeností.Takže vytřepaný jak Startka
) Jezdil jsem z Vídně do Rigy. Vozily se hrací automaty pro firmu Admiral. V Polsku a dál na sever jsem zjistil ,že kluci co jezdí Rusko, Kazachstán, Bělorusko, jsou strašně přátelští a nápomocní. Nikdo si tam nehrál na mistra světa. Ke mě jako k miminku co ještě má cucací reflex, se chovali vždy slušně a poradily. Hodně jsme se zdravily a na CB kecali.
Na Groječáku u Varšavy( obchvat, číslo silnice 50) jsem vždy dělal pauzu na ruském parkovišti. Vše se tam dalo sehnat, můj ráj
) S klukama co tahali Rusko nebo jeli z něj, jsem často kecal právě na tomto parkovišti. Super banda. A toto mě začalo chybět.... Neřešili se problémy ve firmě, ale problémy na cestách, kde co a kde bacha atd.
Teď co jezdím západ, už to není to pravé dobrodružství (tedy jen pro mne, každý má svůj názor).
No a dnes po 9 letech na MKD (vím jsem ještě zajíček,nemusí nikdo zdůrazňovat)už mě vážně přestalo bavit to, že řidič je miň jak vrátný u firmy.
Myšlenka Sjednocení řidičů mne hned nenapadla. Vždy jsem chtěl, aby si nás široké okolí vážilo jako profíky, co řídí ty velké kolosy na naších cestách. Jenže skutečnost je jiná. Lidé spíše na nás ukazují a nadávají na nás. Neuvědomují si, že jsme v práci a ne na dovolené. A v ten moment přišla myšlenka, jak by to vypadalo, kdyby jsme na týden všichni řidiči bez rozdílů zůstali doma? A toto jsem přesně napsal na jednu nejmenovanou stránku na facebooku. Řidiči na tuto otázku odpovídali docela jednoduše. Prostě lidi by za chvíli neměli co žrát a ekonomika by se zhroutila. Když jsem viděl, že reakce byly pozitivní, tak mě napadlo: šel by někdo do stávky?
Jasně, že jsem to nemyslel vážně, jen jsem chtěl vědět další reakce.
Reakce byla taková že z 80 řidičů 65 bylo pro stávku. To mě nenechalo chladným. V momentě mě napadla jedna věc. Zviditelnit naše problémy co máme na cestách, ve firmách, se zákony. Protože jsem stále věděl že i když jsme velcí, býváme často přehlížení. To myslím celkově přehlíženi.
S tou vestou mě to napadlo až po jednom dnu od myšlenky zviditelnění, kdy jsem jel v Německu po dálnici A 4. V půlce cesty mě předjížděl maďarský kolega. Na zrcátku u spolujezdce měl pověšenou hadru. Ta mu plápolala a krásně to šlo vidět i z dálky. A tehdy mne napadla myšlenka, co takto se zviditelnit, ale místo hadry dát vestu? Tu totiž má každý a hlavně je to reflexní materiál. Vymyslel jsem akci. Kouknul do diáře, vidím středa 25.2., super, je to střed týdne a pěkné číslo. Kdyby to bylo v pondělí, zase by remcali, že je to po víkendu a bůhví co. Pátek to zase všichni letí domů, tak proto středa. A dvanáct hodin, protože je to taky střed dne.
No a tím se akce rozjela.
První den se přihlásilo do akce 120 lidí a 200 pozvaných.
Dnes je přes 3200 lidí a přes 11000 pozvaných.
A co bude dál? Mám 12 bodů, které chci postupně řešit a chci aby vše bylo pod hlavičkou Sdružení řidičů.
Takže teď jsem teprve u bodu 1. minimální mzda řidiče. V první řadě by se měla dotáhnout do konce petice za zvýšení min. mzdy profesionálního řidiče. Chci tento projekt dovést do finále. Tím totiž zjistím, jak doopravdy jsme silní. Nechci mít tisíc projektů a dělat to vše napůl. Jak říkal můj trenér: raději umět 10 technik na 100%, než 100 technik na 10%. Hlavně teď nechci nic uspěchat.
Při tomto chci ještě jednu věc udělat a to řešit problém s parkovací situací v ČR. Mám návrh, na jedno parkoviště, které jsem stanovil jako cil. Agip na D8 Petrovice. A opět zatím chci zkusit řešit jedno parkoviště,než řešit všechny. Pokud to bude mít efekt, jdeme dál. Pokud ne, zaměříme se na jiné. Ale všechny parkoviště najednou nejdou řešit. A v budoucnu. Hledat lokality, kde by mohla být nová parkoviště. Je to bída. Kluci provádějí bezpečnostní přestávky na zastávkách, v průmyslových zónách atd. Žádné zázemí sprchy, prostě nic.
Všechny tyto kroky chci podnikat ve jménu Sdružení řidičů. Chci tuto organizaci, která funguje a je v ní už uděláno tolik práce a věnováno tolik času a hlavně té energie, vyzdvihnout a ukázat, že Sdružení řidičů tu je a bude vždy pro nás řidiče. Osobně si vážím všech členů Sdružení které znám i neznám. Všichni tam nechali kus práce. Ale to se tu bavím o jedincích. Vím, že hodně členů je jen členy, nic víc. A to chci změnit. Já osobně mám teď inspiraci z Německa. Příkladem mi jde Udo Skoppeck. Chci rozjet protestovou akci podobnou, co mají Němečtí kolegové a upozornit na nedůsledné kontroly naších šéfu a celkové bezpečnosti na cestách(Stres za volantem je pasivní nebezpečí). A zároveň sbírat podpisy do petice za minimální mzdu řidiče.
Dokonce se začali objevovat otázky ,zda-li bych šel do předsednictví Sdružení řidičů, jestli bych mohl převzít jednu funkci ve výboru. Nikdy jsem to nedělal a nevím, co vše to obnáší. Uvidíme.
Na závěr se chci moc poděkovat všem kolegům a kolegyním, kteří mojí akci s výstražnou vestou podpořili, pro mě neočekávaný zážitek a doufám, že i pro všechny z ůčastněné.
Moc Děkuji
Adrián Lahoda
