Stabilizační poloha

[Helena]

Ano nebo ne?

[Kamila]

V dnešní době již stabilizovaná poloha není tolik využívána, přechází se spíš k tzv. úlevové poloze. Pokud je zraněný při vědomí, tak ho necháme v takové poloze, která je mu příjemná (nejméně ho bolí). Pokud při vědomí není, tak záleží na tom, jestli můžeme být stále u něj (a nechat ho v té poloze, v jaké je) nebo potřebujeme poskytovat pomoc i dalším lidem. V takovém případě je stabilizovaná poloha naprosto nenahraditelná, zejména z hlediska možnosti udušení (krví, zvratky...). Nikdy by však zraněný neměl být delší dobu bez dozoru, neboť může dojít k srdeční zástavě a pak je každá poloha krásná, leč na nic.

[Fíla]

Stabilizovaná poloha - univerzální řešení

Mýtus: Stabilizovaná poloha je dobrá vždy a všude.

Naprostá většina z nás si ze školy pamatuje, že „bezvědomé lidi jest vhodno do stabilizované polohy otáčeti“. Navíc přiznejme si to – pohled na člověka úhledně položeného na boku s rukou pod hlavou, je mnohem příjemnější, než na někoho rozvaleného uprostřed chodníku na zádech. Vypadá totiž skoro, jako by klidně spal. Co na tom, že srdce se mu zastavilo ještě než jsme ho takhle hezky uložili. Nebo na tom, že ještě chvíli dýchal, a pak přestal, aniž bychom si toho všimnuli. Vždyť takhle na boku vypadá docela přirozeně a v pohodě. Možná ale, že resuscitace by mu byla pomohla o něco víc.

V čem je tedy problém? Jsou totiž chvíle, kdy stabilizovanou polohou člověka jednoduše dorazíme. Jaké jsou základní předpoklady pro to, abychom o přetočení člověka na bok vůbec uvažovali? Musíme si být především jisti, že normálně dýchá (zjistíme nejlépe u člověka ležícího na zádech se zakloněnou hlavou). Máme-li v tomto směru jakoukoli nejistotu, stabilizovaná poloha je hodně špatný nápad.

Stabilizovaná poloha má v první pomoci své pevné místo. Je dobré do ní umístit každého bezvědomého, kterého musíme opustit, jdeme-li například hledat pomoc. V téhle podobě nehrozí udušení zapadnutím jazyka, ani utopením ve vlastních zvratcích (proto třeba nelze než vřele doporučit otáčení našich alkoholem zmožených přátel do této polohy:-).

Závěr: Stabilizovaná poloha (= jakákoli poloha na boku, z níž není snadné se překulit, hlava je lehce v záklonu podložená rukou, aby případně bylo kam zvracet a člověk to vzápětí znovu nevdechl) je poloha určená pro zotavení (například vystřízlivění) a situace, kdy potřebujeme bezvědomého na chvíli opustit. Dáváme-li kohokoli do stabilizované polohy, musíme si být jisti zejména tím, že dýchá a dýchání i nadále kontrolovat.