Cestovné, diety a Vyučtování pracovní cesty

[bohousek1]

Zákonná ustanovení :

Sdeleni MF :
http://business.center.cz/business/fina ... eleni.aspx

a zakon - par. 21 :
http://business.center.cz/business/prav ... aspx#par21

dále viz :
(3)
Zaměstnanec je povinen do deseti pracovních dnů po dni ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné doklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty a též vrátit nevyúčtovanou zálohu.

(4) Zaměstnavatel je povinen do deseti pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů provést vyúčtování pracovní cesty zaměstnance a uspokojit jeho nároky.


Vzor formuláře :
http://soubory.proridice.eu/ruzne/Cesto ... _cesty.pdf

[bohousek1]

V poslední době se čím dál častěji setkáváme s problémem nevyplácení diet a krácení diet, krácení mzdy a mnoho dalších nesrovnalostí ve vyplácení nároků řidičů – zaměstnanců. Poradíme Vám pár věcí, které je dobré vědět a rady zaměříme i na řešení těchto problémů.
Nejdříve si řekneme na co máme nárok.
V první řadě vzniká nárok na cestovní náhrady dle paragrafu 156 zákoníku práce. Tuzemské stravné je upraveno v paragrafu 163 zákoníku práce. V případě profesionálního řidiče dálkové zahraniční přepravy se jedná i o zahraniční stravné upravené v § 170. To se počítá podle doby strávené mimo území ČR a to v měně používané v dané zemi. A to podle § 170 odstavec 3: jestliže je doba strávená mimo území ČR v kalendářním, dni delší 12-ti hodin náleží zaměstnanci náhrada ve výši základní sazby, déle než 6 hodin a nejvíce 12 hodin v poloviční výši základní sazby a konečně trvá li doba méně než 6 hodin avšak alespoň jednu hodinu ve čtvrtinové výši.
Výše vyplacených diet musí dosahovat nejméně 75% základní sazby určované MPSV.
Zdá se, že ke spravedlivému vyřešení problémů se zaměstnavatelem stačí mít pojištění právní ochrany. Bohužel tohle je častý omyl, pro kladný výsledek potřebujeme ještě něco navíc. V případném soudním sporu musíme dokázat skutkovou podstatu věci, čili dokázat zaměstnavateli jeho prohřešek. Potřebujeme důkaz, že jsme skutečně nedostali řádně vyplacenou částku za cestovní náhradu.
Jak tedy prokázat zaměstnavateli že nevyplatil to co měl? Nejspolehlivějším a nejjednodušším způsobem je pořizování a archivace kopií tachografických koleček, stazek a žádostí o vyplacení cestovních náhrad. Z těchto dokumentů jasně vyplývá, kolik času strávil zaměstnanec mimo naší republiku a následně jaké mu vznikly nároky. Pokud používáme kartu do digitálního tachografu, máme možnost v případě problému požádat specialistu o stažení dat. Tuto službu nabízí Sdružení řidičů CZ, o.s. pro své členy ZDARMA.
Podobně se musíme zachovat i v případě jiných nejasností spojenými s vyplácením mzdy. Pokud máme pochybnosti o případných srážkách ze mzdy (paragraf 146 zákoníku práce), pokutách za nesplnění jakýchkoliv norem a podobných praktikách některých zaměstnavatelů, musíme také doložit určité informace a tím dokázat svou případnou nevinu. Tady stojí za to si připomenout maximální výši odpovědnosti zaměstnance za škodu. Výše požadované náhrady škody nesmí přesáhnout 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil zaměstnanec škodu. Toto ovšem neplatí pokud byla škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel také kromě náhrady škody požadovat i náhradu ušlého zisku. Z těchto důvodů je takřka nezbytné pro výkon povolání řidiče mít uzavřenou pojistku odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zaměstnání. Sdružení řidičů CZ, o.s. nabízí svým členům slevu na pojistném.
Dalším, dnes palčivým problémem jsou situace, kdy nutí zaměstnavatel řidiče porušovat nařízení 561/2006, tedy stanovené doby řízení a odpočinku. V takových případech bývá řidič pod velkým tlakem a často se z donucení či hrozbou postihu ze strany zaměstnavatele uchýlí k všemožným trikům jak toto porušení maskovat. Je však nutné si uvědomit odpovědnost za takové jednání. Pokud se během jízdy „přes“ stane mimořádná událost, nebo nás zastihne kontrola, je odpovědný pouze řidič a ten si také ponese následky. Takové jízdy se však dají následně vyčíst z digitálních tachografů, z koleček a i díky neúplným záznamům a chybovým hlášením tachografů. Pokud se tak stane při kontrole ve firmě, nese odpovědnost i zaměstnavatel. Toho můžeme využít ale opět je potřeba opatřit si důkazy. Velmi dobře nám poslouží uložené SMS zprávy s nařízením od vedoucích pracovníků, falešná potvrzení o činnostech apod. Poté máme možnost obrany. Jednou z cest, kterou můžeme použít je předat podnět příslušnému dopravnímu úřadu (zpravidla se jedná o odbor dopravy krajského úřadu, v Praze na Magistrátu hlavního města Prahy). Samozřejmě, že se jedná o podání, které by mělo být konkrétní (oblast je upravena v ustanovení § 37 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řádu). Příslušný úřad by se měl věcí dále zabývat z úřední povinnosti. (můžete podat i anonymně, ale je otázku zda se s takovou formou podání někdo bude zabývat)
Doufáme, že nebudete tyto rady potřebovat a že se stále méně častěji budeme setkávat s negativními zkušenostmi našich členů.

[bohousek1]

Odkazy na internetu na problematiku diet :

http://www.mesec.cz/clanky/diety-stravn ... vni-cesta/

http://www.asistentka.cz/node/7445

[Láďa.1]

problémy,které popisuješ,bohužel stále přetrvávají.Co se týká nějakých srážek ze mzdy,málokdo s řidičů ví,že to nejde jen tak.Že například zaměstnavatel má povinnost nejdříve vše projednat se zaměstnancem a ten s případnýma srážkama musí souhlasit.Dále musí prokázat,že škodu jemu vzniklou zavinil zaměstnanec zanedbáním pracovních povinností.
Co se týká diet,jejich výši je možné sjednat už v pracovní smlouvě,případně v Kolektivní smlouvě(existují-li odbory) a nebo,což opět málokdo ví, že zaměstnavatel je povinnen písemně sdělit zaměstnanci výši diet před započetím pracovní cesty.A po celou dobu trvání tuto nemůže měnit.Pokud tak neučiní,náleží zaměstnanci částka určená MF.
A porušování 561?Tady už záleží také na každém z nás,co si necháme líbit.Vím,že se lidi bojí.A stím asi každý šéf počítá.

[sibr]

Pokud se řeší odpovědnost zaměstnance, tak je potřeba zdůraznit § 250 odstavec 3
Není potřeba nijak dokazovat svoji nevinu, jak se tady často uvádí. NAOPAK!

Zákoník práce - Obecná odpovědnost § 250
(1) Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí.
(3) Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance,

[jabko]

Ahoj nevím na ktere forum napsat,tak píšu odpovědne osobě.Četl jsem úvodní článek o dietách a nelíbí se mi odpověď z axy.Tu odpověď chápu tak,že zaměstnavatel mi může snížit stravné na 75 proc.,a pak ještě o 25 proc. když zajistí jídlo.Zákoník práce mluví o přihlédnutí k podmínkám prac.cesty a způsobu stravování.Pak by měl právo snížit diety na 75 proc.Vim že realita je jiná,ale takhle to chápu já.Nemohli by se ti právníci vyjadřovat méně odborně za to více polopaticky.

[bohousek1]

Pro jistotu zde radši zobrazím aktuální text ze Zákonníku práce:

§ 170 Zahraniční stravné
(1) Zaměstnanci přísluší při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně ve výši a za podmínek dále stanovených.
(2) Sjedná-li zaměstnavatel nebo určí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného, musí tato základní sazba činit v celých měnových jednotkách, s přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování, nejméně 75 % a u členů posádek plavidel vnitrozemské plavby nejméně 50 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189. Jestliže zaměstnavatel nepostupuje podle věty první, určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189. Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.
(3) Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši základní sazby podle odstavce 2, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin této sazby zahraničního stravného, a ve výši jedné třetiny této sazby zahraničního stravného, trvá-li doba strávená mimo území České republiky 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České republiky právo na stravné podle § 163 nebo § 176. Trvá-li doba strávená mimo území České republiky méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.
(4) Doby strávené mimo území České republiky, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Doby, za které nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro poskytnutí stravného podle § 163.
(5) Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu

a) 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby,
b) 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby,
c) 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.

Nesjedná-li zaměstnavatel nižší hodnotu snížení zahraničního stravného, nebo ji neurčí před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené o nejvyšší hodnotu stanovenou ve větě první.
(6) Po dobu návštěvy člena rodiny nebo po dobu dohodnutého přerušení zahraniční pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší. Doba rozhodná pro právo na zahraniční stravné před návštěvou člena rodiny nebo dohodnutým přerušením zahraniční pracovní cesty z důvodu na straně zaměstnance končí ukončením výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem, a po návštěvě člena rodiny nebo přerušení zahraniční pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance začíná současně se začátkem výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem.
(7) Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.
(8) Důvody pro neposkytnutí zahraničního stravného stanovené v odstavcích 6 a 7 je zakázáno rozšiřovat.

[bohousek1]

OMLUVA - článek na portále o dietách se mi tam připletl omylem, jendá se o článek z roku 2011. Při vkládání jsem spletl text diety s alimenty a místo článku o alimentech jsem vložil starý článek o dietách. Ten je samozřejmě vzhledem k datu napsání správný. Tímto se všem omlouvám.

PS: článek jsem už stáhl.